Šance pro Parlamentní listy

Vítám vás u čtvrtého prázdninového vydání newsletteru Mimo agendu.

- Vyplatí se předplatné Twitter Blue? Vyzkoušel jsem za vás.

- Pomalá novinařina v praxi.

- Redakce sepisují první pravidla pro práci s AI.

- Proč jsou noví investoři příležitost kultivovat Parlamentní listy. (Pro předplatitele)

Komunita kolem Mimo agendy na Discordu odhlasovala, abych vyzkoušel Twitter Blue a podělil se o své zkušenosti. Tady jsou:

Twitter Blue z vás hvězdu Twitteru neudělá

Twitter Blue není a nejspíše ani nikdy nebude pay to win nástroj pro to, abyste byli na Twitteru úspěšní. Pokud sdílíte odkaz na článek, který nikoho nezajímá, prostě zůstane bez odezvy bez ohledu na modrý odznáček. U takových tweetů se mi i přes 14,7 tisíc sledujících zastavilo počítadlo zobrazení na nějakých dvou tisících. Twitter Blue možná pomohlo tweetu k pár stovkám dalších zobrazení, je to ale tak málo, že je tenhle efekt téměř nepostřehnutelný.

Pokud se naopak pustíte do diskusí v tématech, které momentálně trendují, pomůže vám Twitter Blue v té nepřehledné hádce k větší viditelnosti. Lidé také váš názor lépe najdou přes vyhledávání. Je jen otázka, zda je to to, po čem toužíte. Trendující debaty jsou alespoň na mé twitterové zdi často toxické a lidi si tam víceméně jen nadávají.

Tyhle funkce dávají smysl

Twitter Blue vám zpřístupní záložku Populární články. Tam můžete vidět, jaké odkazy sdílí uživatelé, kteří vás sledují či které sledujete. Rozhodně bych to nenazval precizním analytickým nástrojem, ale může vám napovědět, o čem se uživatelé ten den baví

Poznámka: Abych se naladil na denní agendu, začal jsem místo Twitteru používal aplikaci https://artifact.news. Jeho největší nevýhodou je, že tam nenaleznete české zprávy a servery.

Twitter Blue vám také umožní komponovat zajímavější a atraktivnější tweety. Na tweety s více než 280 znaky se dá strašně rychle zvyknout. Super je i ztučňování slov či kurzíva.

K editování tweetů jsem si cestu nenašel. Raději tam nechám původní příspěvek i s pár překlepy. Pro někoho přesto může být tahle funkce zásadní.

Můžete si nastavit zpoždění při odesílání tweetů. Tuhle funkci jsem začal využívat velmi intenzivně a zachránila mě před publikováním řady fakt blbých příspěvků.

Reklam se mi nejspíše zobrazuje méně. Ta, která se mi zobrazuje, je často irelevantní. Jedná se hodně o krypto a různé technologické projekty, které zavání podvodem.

To je zhruba všechno, co mi jako uživateli dává smysl. Twitter nepoužívám k publikováním videí, a tak jejich delší stopáž ani vyšší kvalitu nepotřebuji.

Když to všechno sečtu, tak pro mou práci Twitter Blue zatím nedává moc velký smysl. Předplatné prodlužovat nebudu.

Kdybych si měl vytvořit vysněné předplatné pro sociální síť, tak bych klidně platil za to, aby o mně technologické společnosti přestaly sbírat a přeprodávat tolik informací. To by ale zásadně narušilo byznysmodel všech velkých sociálních platforem. Lidé si prostě zvykli platit osobními daty a pro mnohé je to přijatelnější než pevné měsíční předplatné. Musk to ale posunul ještě na nový level a chce nejen osobní data, ale i naše peníze za zbytečné funkce.

Po zrušení Twitter Blue jsem peníze přesměroval na předplatné Protonmailu. Za 5 dolarů měsíčně si mohu užít ještě lepší e-mail, který chrání má data. Ještě musím vyzdvihnout funkci, která vám umožní mít pod jedním účtem více e-mailových adres. Udělal jsem si tak speciální pro obchodní nabídky, newslettery a registraci do aplikací. Nemusím tak s každou službou sdílet svou hlavní e-mailovou adresu.

Takhle vypadá pomalá novinařina v praxi

Můj článek o pomalé novinařině vzbudil mezi čtenáři newsletteru velké množství reakcí. Někteří z vás si ale nedovedli představit, jak taková pomalá novinařina vypadá v praxi. Shodou okolností mi tenhle týden přišla čtyři vydání britského Delayed Gratification a tak si ho můžeme společně prolistovat. Je to můj první experiment s videem v newsletteru, tak snad bude všechno fungovat správně. Kdyby nastal nějaký problém, dejte mi prosím vědět.

Pokud nemáte příležitost se nyní na video podívat, zkusím vám v pár bodech shrnout, v čem mě Delayed Gratification okouzlil.

- Každý měsíc v magazínu začíná kapitolou Almanach. Je to taková časová kapsle, kam autoři vybrali desítky zajímavých událostí z daného měsíce. Přidávají k tomu i zajímavé průzkumy, data a připomenou důležitá výročí. Dalo by se to přirovnat k Minutě Deníku N na papíru, ale s pečlivějším výběrem událostí.

- Časopis je na skvělém papíře a autoři se snažili, abyste si ho rádi vystavili v knihovničce.

- Delayed Gratification má 120 stran, a proto se tam nevejde velké množství textů. Novináři tak do něj musí umisťovat jen dobře zpracované příběhy, ze kterých se vyškrtává zpravodajský šum. Kvalita zkrátka vyhrává nad kvantitou.

- Hodně příběhů se v Delayed Gratification vypráví pomocí infografik či komiksovým stylem.

Co na Delayed Gratification říkáte? Líbil by se vám podobný časopis i v Česku? Jak by podle vás mohla vypadat pomalá novinařina v praxi?

Využití AI v novinařině začíná mít jasná pravidla

Niemanlab vytvořil analýzu, jak se 21 redakcí z USA a Evropy popralo v etických kodexech a interních nařízení s využitím umělé inteligence pro redakční práci.

· Redakce se shodují, že AI je mocný nástroj, ale každý materiál, který od ní půjde ven, musí zkontrolovat člověk.

· Redakce chtějí označovat obrázky, texty, video i audio, které vygenerovala umělá inteligence. V tomto ohledu se často skloňuje slovo transparentnost.

· Jako velké tabu se ukazuje generování fotorealistických obrázků.

· Některé redakce zakazují využívat AI pro dolování dat. Argumentují nespolehlivostí a velmi složitým sledováním, jak AI daná data získala a jaké postupy použila.

Velmi skeptické redakce

Některé redakce se rozhodly už teď používání AI zásadně omezit. Například technologický magazín Wired přímo redaktorům zakazuje, aby jim AI pomáhalo se psaním a formulováním textů v článku. Výjimkou jsou jen tematické texty, které třeba ukazují pokroky v oblasti AI.

Kanadská CBC se zavazuje, že nebude používat AI k reprodukci hlasu nebo podoby novináře či osobnosti CBC. Výjimkou jsou opět reportáže, kde se na konkrétních příkladech ukazují schopnosti AI. Vždy bude nutný souhlas osoby, která bude AI rekonstruována. Tahle debata je zajímavá v kontextu stávky hollywoodských herců, kteří bojují mimo jiné i o to, aby je nenahradily jejich AI generování avatarové. Pokud jde o investigativu, CBS zakazuje používání technologie pro rozpoznávání obličejů či hlasů.

Ochrana zdrojů

Některé redakce zakazují zadávat do nástrojů jako ChatGPT citlivé informace o zdrojích či interní informace o redakci. Nemohou totiž garantovat, co se s daty poté stane. Některé redakce nechtějí do těchto nástrojů vkládat ani nezveřejněné informace či úryvky z nepublikovaných textů.

Příležitost pro Parlamentní listy

Jakmile investoři Slavomír Pavlíček a Marek Španěl před několika měsíci oznámili nákup Parlamentních listů, dopadla na ně poměrně tvrdá vlna kritiky. Nejčastěji se argumentovalo tím, že kupují médium, které dává prostor extrémním názorům a špatnou novinářskou prací se stalo platformou pro šíření dezinformací. V tom všem zmatku ale zapadla i jedna zásadní informace.