Spad a sušenky
Vítám vás u newsletteru Mimo agendu. Omlouvám se, že vychází až nyní, ale do pravidelného psaní mi skočilo cestování po Polsku. Dnešní témata jsou:
- Fallout je zpět, ale dětství mi nevrátil
- Smrt sušenek mění internet (pro předplatitele)
Fallout je zpět, ale dětství mi nevrátil
Tuhle herní sérii považuji za jednu z nejzásadnějších v mém životě. Vždy mě jako dítě fascinovala křiklavě modrá barva uniforem obyvatel Vaultu. První a druhý díl téhle hry pro mě osobně definovaly devadesátá léta herního průmyslu a RPG žánru. Hry vytvářely iluzi nekonečných možností voleb. Mohli jste si vytvořit postavu mladé dívky a de facto se celou hrou proflirtovat bez zbytečného zabíjení, nebo jste mohli být hloupý hromotluk s velkou palicí. Někdy měl člověk možnost experimentovat i s úplně šílenými variacemi – třeba pistolník s nulovým štěstím a charismatem. Tyhle kombinace vytvářely naprosto unikátní momenty, které někdy překonaly i příběh a úkoly, jež vytvořili autoři hry.
Pak přišel třetí a čtvrtý díl už pod taktovkou Bethesdy a celá série změnila styl. Do popředí se více dostal humor a tísnivá atmosféra postapokalyptické pustiny se vytratila. Z pomrkávání prvních dvou dílů, kde člověk narazil na mimozemšťany, se staly celé příběhové archy. Zmizela s tím i jistá elegance.
Seriál na Amazon Prime mě nechával chladným právě kvůli směru, kterým se série v novém tisíciletí vydala. Nakonec jsem byl spokojený, protože jsem dostal pár easter eggů odkazujících na ony první dva díly. Seriál slušně představil hodně bohatý postapokalyptický svět, i když chyběla jedna zásadní věc. V prvním díle Falloutu pro mě nastal jeden z nejvíc fascinujících okamžiků od té doby, co hraji hry. Otevřela se velká ocelová vrata a vy jste vyšli do neznámého světa, o němž jste nevěděli vůbec nic. Všude byla poušť a po krátkém toulání jste narazili na první zárodky civilizace. Měli jste milion otázek, ale odpovědi vám autoři dávkovali. V seriálu se vše bere trochu hopem a docela by mě bavilo, kdyby diváci nepolíbení světem příběhu dostali podobný zážitek. Kdyby se do pustiny člověk podíval detailněji až s odklopením dveří a mohl si víc vychutnat to neznámo a objevování různých frakcí.
Přesto seriál doporučuji. Jsem rád, že přichází nová vlna, která místo komiksů více reflektuje herní kulturu. Po The Last of Us je Fallout dalším převedením známé herní série do seriálu, po němž herní fanoušci dlouho volali a nakonec mohou být spokojení.
