Migrace znovu na scéně
Zdravím vás u pravidelného newsletteru Mimo agendu. Dneska si můžete přečíst:
- Stále méně svobodná Poslanecká sněmovna.
- Migrace může rozhodnout volby
Vrátil jsem se z Bruselu a je mi smutno, když si uvědomím, jak se v Česku pro novináře působící ve Sněmovně utáhly šrouby. V Evropském parlamentu jsme se velmi snadno dostali k akreditacím a bylo nám nabídnuto zázemí od rádia po televizní studio. Poslanci chodili běžně mezi novináře a obecně nikdo moc nebránil v tom, abychom se pohybovali všude možně po budově. Tahle péče o novináře je nejen demonstrací demokratických principů Evropského parlamentu, ale také trochu zoufalou snahou donutit novináře, aby o agendě informovali i ve svých rodných zemích. Díky tomu se dají obejít zkomolené polopravdy populistů, kteří si z Bruselu udělali hromosvod.
Vraťme se ale do Česka, kde je přístup do Sněmovny stále těžší. Je vlastně jedno, jestli je u moci levice, pravice, Babiš či pětikoalice. V 90. letech stačilo, aby novinář ukázal kartičku, a mohl se po Sněmovně pohybovat téměř bez omezení. S Klausem začalo přituhovat, protože novináře opravdu nikdy neměl v lásce.
Postupně se začaly objevovat koridory a zóny, kam novinář nesměl vstoupit, a to pomalu ani v doprovodu poslance. Dnes už administrativní zátěž pro redakce, které chtějí vyslat své redaktory do Sněmovny, dosahuje pomalu šikanózní podoby. Sněmovna zavedla něco, co se nazývá „systém jednorázových novinářských akreditací“, a tohle podle jejích webových stránek musíte absolvovat:
Žádosti o akreditace
Jak požádat o jednorázovou akreditaci?
- Osoby, které jsou redakcemi pověřeny žádat o akreditace pro své pracovníky, se zaregistrují do Informačního systému Parlamentu: https://www.psp.cz/sqw/isp.sqw
- Šéfredaktor média nebo vedoucí redakce pošle na press@psp.cz seznam oprávněných osob, které mohou žádat o akreditace, a jejich emailové adresy.
- Vytvořený účet bude autorizován pracovníkem Odboru médií a PR a bude přiřazen k redakci.
- Oprávněná osoba spravuje seznam členů redakce a žádosti o akreditace.
- Žádosti o vydání jednorázové akreditace na daný den je nutné doručit nejpozději do 16.00 hod. Později podané žádosti mohou být vyřízeny až následující den po 9. hodině.
Jen aby bylo vše jasné, nová pravidla začala platit za působení šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Je to zajímavý detail, neboť tato politička se prezentuje jako bojovnice za demokracii a ostře vystupuje proti autoritativním režimům, kde dochází k persekuci novinářů. Připadá mi to jako zvláštní kontrast, že se naopak nesnaží, aby Sněmovna pod jejím vedením byla otevřenější – její slovo by mělo v tomto případě velkou váhu. Trochu to koresponduje s tím, že lépe zvládáme zahraniční politiku než úkoly doma.
Naštěstí stále existuje pozice stálého zpravodaje, a systém se tak dá obejít. Pokud ale nejste takto zaměřený redaktor a chcete být třeba přítomní na jednání, které se týká nějakého vašeho tématu, musíte se modlit, aby váš šéf třeba neměl dovolenou, a otravovat ho s povolením. Pak musíte doufat jak je napsáno výše v autorizaci.
Je smutné, že tahle opatření přišla s pětikoalicí, která před volbami upozorňovala, jak důležité je mít svobodný tisk a jak jsou novináři pilířem diplomacie. Co se týče komunikace, musím konstatovat, že tahle vláda nejen klade další překážky, ale obecně se některé instituce velmi zhoršily v komunikaci.
Po návratu z Evropského parlamentu mě zkrátka přepadl lehký smutek, že k těmto ústrkům a utahování šroubů v Česku docházelo tak nenápadně, až je člověk v Bruselu vyjevený z toho, že může bez větších limitů zprostředkovávat informace z důležité instituce, jako je Evropský parlament.
Popravdě moc nedoufám v to, že by se situace ještě někdy zlepšila, spíše se novináři budou stále více dostávat na vedlejší kolej i kvůli ztrátě monopolu na informační prostor. Už teď je poměrně běžné, že se influenceři dostanou s politiky do prostorů a na místa, kam novinář přístup nemá. Novináři si sice mohou stěžovat, ale ve finále bude stále na voličích, aby zákonodárce upozorňovali na to, že chtějí dostávat co nejvíce informací, které jsou redakčně zpracovány a podléhají etickým kodexům. Pochybuji, že to někdy bude téma. Docela jsem si zvykl kontrolovat kalendář poslanců, s nimiž chci mluvit, a odchytávat je mimo Sněmovnu. Dá to méně práce.
