8. led 2024 9 min read Politika

Státní pokladna a manželství pro všechny

Generováno AI

Zdravím vás u dalšího newsletteru. Naposledy se mi stala drobná nehoda – newsletter jsem poslal pouze platícím členům. Řada z vás si příspěvek přečetla na sítích, ale mohlo se stát, že se k někomu nedostal. Pokud jste poslední příspěvek vynechali, tak ho můžete najít zde:

Dále se dočtete:

Nepřepočítávejme lidská práva na peníze
Hlavně žádné referendum o euru
Od extrému k extrému. Médiím přece nikdo o tragédiích psát nezakazuje
Pár detailů o novém projektu

Nepřepočítávejme lidská práva na peníze

Vrátím se ke zprávě z minulého roku, jejíž zařazení do newsletteru jsem už několikrát odsunul. Myslím, že je to nadčasovější poznámka, a tak to ničemu vadit nebude – debata o manželství pro všechny se jistě bouřlivě povede i letos.

V listopadu vyšla výzva zástupcům vlády: „Zástupci iniciativy Jsme fér dnes náměstkovi ministra financí Jiřímu Valentovi předali symbolický šek na třicet sedm miliard korun. Částka podle nich představuje odhadované pozitivní ekonomické dopady, které by ročně mělo přijetí manželství pro všechny páry.“

Tahle strategie mi nepřijde úplně šťastná. Lidská práva by se neměla přepočítávat penězi, protože pak se dostáváme do velmi temných vod. Je to na stejné úrovni, jako když někdo nechce kritizovat Čínu či Rusko kvůli tomu, že obchodování s nimi přináší ekonomické benefity. Například k ekonomice Číny přispívají i tábory nucených prací a kde se vytváří součástky pro prestižní mezinárodní značky. Jsou mezi nimi i ty evropské a EU chce problém v nejbližší době řešit sankcemi pro dané firmy.

Rovná lidská práva jsou hodnotou, která by měla být v DNA státu zakořeněná a nepřekročitelná. Nemělo by docházet k „uplácení“ odpůrců příslibem peněz navíc do rozpočtu. Pak se dá v dalších případech argumentovat, že pokud narovnání podmínek nepřinese státu nic do pokladny, tak se řešit nevyplatí. S takovým přístupem pak můžeme lidi s hendikepem, duševní nemocí atd. odsunout na okraj společnosti. Jižanským státům v USA zrušení otroctví rozhodně nepřinášelo zpočátku ekonomický benefit a pokud by tu nevyhrály hodnoty, které hlásaly, že není možné zacházet s některými lidmi jako se zvířaty, Spojené státy by rozhodně nebyly následováníhodným a tak inspirativním prostorem.

Vsadím se, že když se zeptáte vládních poslanců, zda máme za cenu levnějšího plynu z Ruska přestat podporovat Ukrajinu, tak to do jednoho odmítnou. Přes to zkrátka principiálně nejede vlak, i když to způsobuje tlak na českou ekonomiku a drahá energie je palčivým tématem pro řadu domácností.

Jak jde ale o manželství pro všechny, rovná práva jdou naopak do pozadí, což ukazuje na jisté pokrytectví. Přitom příklady ze západní Evropy svědčí o tom, že u sekulárních států se přijetím manželství pro stejnopohlavní páry nestalo nic dramatického. Spíše naopak ustoupilo jisté napětí ve společnosti, která se pak mohla přesunout k dalším otázkám. Data ukazují, že podpora manželství pro všechny po schválení výrazně stoupne.

Zákon prošel i v Británii, kde se řada poslanců hlásí ke konzervativcům, a v Německu k narovnání práv došlo za vlády Angely Merkelová z CDU (Křesťanskodemokratická unie) – což jsou z našeho pohledu lidovci.